Následující řádky jsou vzpomínkou, malým průřezem života asociace během prvního desetiletí činnosti. Jsem jednou z těch, kteří měli možnost být u jejího zrodu. Na ustavujícím členském fóru jsem byla zvolena do celostátní rady za tehdejší Středočeský kraj a od té doby byl můj život s asociací dost spjat. Několik let jsem v radě pracovala, protože, jak už to tak bývá, o starosti nikdo nestojí, každý jich měl v práci dost, takže každé následující volební období mi zástupci turistických informačních center ze Středočeského kraje dali důvěru, abych opět pokračovala v načaté práci. V roce 1998 jsem z funkce členky rady rezignovala, protože jsem nastoupila pracovat do sekretariátu asociace.

Vzpomínám na první jednání rady po jejím vzniku. Tlusté složky s připravenými podklady pro jednání, které pilně psala, rozmnožovala a posílala Jaroslava Polanská, vzpomínám na to, jak sama vláčela na jednání stohy papírů, na veletrhy výzdobu, propagační materiály. To se nedá zapomenout, protože jsem vše převzala po ní. Když říkám vše, tak vše.
První jednání rady se konala vždy v Praze, v domě odborových svazů, protože prezident naší asociace tam měl kancelář, ale ne coby prezident asociace, ale předseda jednoho z odborových svazů. Několikrát jsme zavítali i do kanceláře ředitele Pražské informační služby, protože její ředitel byl naším viceprezidentem. Že jednání probíhala celý den, na to jsme si zvykli. Chtěli jsme toho zvládnout co nejvíce pro své členy, protože turistická informační centra byla tehdy doslova v plenkách.

Najednou jsme si uvědomili, že není dobré mít stále jednání jen v Praze, i když z hlediska dopravních možností to bylo pro členy rady snadno dostupné. Jednoho krásného dne přišlo rozhodnutí, že se budou jednání rady (tehdy se konala pravidelně každý měsíc) konat v místě, odkud pochází zástupce rady za jednotlivý kraj a že zároveň při této příležitosti navštívíme některá turistická informační centra. Stalo se. Jak ukázal čas, bylo to dobré rozhodnutí. Měli jsme možnost poznat, že turistická informační centra doslova zápasí s těmi nejjednoduššími věcmi. Dnes jsou internet a e-mailová pošta naprosto běžnou záležitostí. Když jsme začínali, mělo přístup na internet a přístup k vlastní e-mailové poště jen pět turistických informačních center. K tomu by se s přihmouřením oka dalo přičíst dalších sedm, jejichž pracovnice si čas od času seběhly na městský úřad, kde si z úřední pošty vybraly to, co mělo patřit jim.

Samozřejmě že jsme se nevyhnuli některým chybám, ale takový je už život. I tady platilo heslo, že kdo nic nedělá, nic nezkazí. Vše bylo rozříkáno, zhodnoceno, poučili jsme se a není už třeba se k tomu vracet. Podstatnější je budoucnost.

Za deset let činnosti se dá udělat opravdu hodně práce. A také jsme ji všichni společně udělali. Kdo by si nepřál jít dopředu stále rychleji a rychleji. Přání je jedna věc a skutečnost věc druhá. Kdyby se bývala od začátku psala kronika asociace, tak by se v ní musela objevit jména lidí, kteří pro asociaci žili a žijí, mnozí z nich dodnes, po celých deset let.
Vzhledem k tomu, že jsem v asociaci pracovala několik let, dovolím si na některé z nich zavzpomínat. A nejde jen o ty z nás, kteří pracovali v radě asociace, protože získali důvěru svých partnerů z jiných turistických informačních center, jde i o pracovnice (ty převážně) a pracovníky v "íčkách", z nichž mnozí dělají tuto činnost, protože je práce baví, není jim klasickým povoláním, ale doslova koníčkem. Nemohu zde vyjmenovávat všechny, byl by to dlouhý seznam. Snad se ti, kteří se zde nenajdou, neurazí.
Tak alespoň někteří (z důvodů rozličných názvů TIC neuvádím jejich přesné znění, tak snad dotyční prominou): Marie Talafantová (ICC Náchod), Simona Sládková (TIC Prácheň, nyní IC Strakonice), Oldřich Kuchař (IC Kroměříž), Blanka Brýdlová (IC Litomyšl), Jiří Kučírek (IC Ústí nad Labem), Milena Vobrová (IC Železná Ruda), Iva Králová (IC Boží Dar), Dagmar Kremzerová (MIC Ostrava), Ivanka Špundová (IC Kraslice), Štěpánka Radostná (IC DT SERVICE Praha), Marcel Goetz (IC České Budějovice), David Durczok (IC Český Těšín), Miroslav Horák (IC Nový Bor), Jana Vítková a Zdeněk Přibyl (IC Prachtice), Františka Dalecká (IC Velké Karlovice). Samozřejmě nesmím zapomenout na Miroslava Foltýna (IC Klášterec nad Ohří) a Luďka Šorma (nyní ředitel asociačního sekretariátu).
Uf, seznam se mi nějak rozrostl. Alespoň je vidět, kolik obětavých lidí pro asociaci s velkým nadšením pracovalo.

I když jsem v sekretariátu asociace skončila pracovat k 31. 12. 2002, jsem s ní stále spojena prostřednictvím tvorby asociačního Zpravodaje a občasnými příspěvky na internetových stránkách asociace. Tento příspěvek budiž jedním z důkazů.